O školce
Naše MOTTO
Vize naší mateřské školy
1. Šťastné dítě
Šťastné dítě si můžete představit různě. My si takové dítě představujeme veselé, smějící se, radující se, hrající si, mající zájem o dění v MŠ, těšící se do MŠ, kamarádské. To vše s ohledem na individualitu každého dítěte.
2. Homogenní prostředí
Homogenní prostředí na základě normality věku, nikoliv handicapu, barvy pleti, vyznání, národnosti, fyzické či psychické odlišnosti. Naší vizí je, aby všechny děti měly možnost vzájemně se stýkat a vytvářet přátelské vztahy, aby se všechny mohly podílet na aktivitách školního života, aby si hrály a učily se společně a s takovým přístupem, aby byly úspěšné. Každé dítě je individualita, osobnost a má tak být respektováno.
3. Dobrý start do školy
Dalším důležitým cílem je pro nás připravit dětem dobrý start do školy. Rozvíjení schopností dítěte, osvojování si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost, získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.
Historie školky
Už podle bývalého názvu 1. MŠ je skoro jasné, že jsme nejstarší mateřská škola na území města Příbram.
Provoz školy byl zahájen 26. 5. 1945, tedy několik dní po konci druhé světové války.
065
Začínalo se v budově Na Příkopech čp. 105.
Střídavě fungovaly dvě až tři oddělení, v každém vždy učila jen jedna učitelka. Provoz byl ale značně omezen – denně od 8:30 do 12:30 a v pondělí a ve čtvrtek ještě od 13:30 do 15:30. Stravu děti nedostávaly žádnou, jen když škola získala nějaký dar od různých organizací (např. sušené mléko a kakaový prášek),
byly organizovány „stravovací akce“. Škola se potýkala s problémy zcela odlišnými dnešní době.
V roce 1945 trvaly vánoční prázdniny od 15. 12 do 12. 1. 1946 pro „naprostý nedostatek paliva“. 6. 12. 1947 zemřela jedna žákyně na spálu, škola musela být desinfikována a na týden zcela uzavřena. Škola
pořádala různé sbírky (dobrovolné vstupné na besídky, dary od organizací) a za získané finance nakupovala dárky pod stromeček – zpočátku perníčky, svíčky a hlavně boty pro své žáky. Koncem školního roku 1947/48 se začíná jednat o zřízení dalších školek ve městě, protože 1. MŠ už nestačí pojmout všechny děti
Od školního roku 1948/49 už nesmí organizace ani podniky dávat finanční dary, proto tento rok dostaly děti papírového Mikuláše, kterého vytvořily paní učitelky a k tomu sáček s pečivem. Ve školním roce bylo zřízeno třetí oddělení pro předškolní děti, protože byla zavedena povinná docházka pro pětileté. Kdy tato
povinnost skončila se nám nepodařilo zjistit. Velké změny nastaly ve školním roce 1950/51.
066
Škola se přestěhovala do budovy tehdejšího ONV, kde vzniklo společné zařízení jesle a mateřská škola.
Provoz byl už celodenní od 630 do 1730, proto kromě učitelek začaly na škole působit i pěstounky.
Děti dostávaly oběd a dvě svačiny, za které rodiče platily penězi a potravinovými lístky. Jídlo se dováželo ze 3. MŠ.
A ještě jedna změna. Podle školní kroniky učitelky musely vysvětlit dětem, že cukroví nenosí Mikuláš, ale dělníci z patronátního závodu. V kronice se pak už nepíše o mikulášské nadílce, ale do školy začal
docházet Děda Mráz (většinou dělník z patronátního závodu nebo voják z místní posádky).
3. 9. 1956 se škola přestěhovala do budovy v Zátiší.
067
Škola byla jednotřídní až do 6. 2. 1961, kdy byla narychlo otevřena druhá třída pro děti vojáků, kteří se přistěhovali do města.
Ve školním roce 1961/62 bylo za brigádnické pomoci rodičů zřízeno ve škole ústřední topení. Na jaře 1963 byl zatopen sklep školy a pro nedostatek materiálu a pracovních sil byla oprava stále oddalována.
Nakonec do sklepa dali čerpadlo, ale problémy přetrvávaly až do roku 1991, kdy se škola z budovy stěhovala.
Ve školním roce 1965/66 se poprvé začíná mluvit o zrušení naší MŠ. Ve městě se budují nové moderní budovy a představa nadřízených je, že se děti rozmístí po celém městě. Děti se rodily rychleji než
pokračovala výstavba, proto stále nešlo školu zrušit.
Ve školním roce 1970/71 je otevřena 10.MŠ u nemocnice, odkud se začala dovážet strava . (Dosud se stále dovážela ze 3. MŠ – Kličkovy vily). Ve školním roce 1971/72 je definitivně rozhodnuto, že se škola nezruší, a proto se začíná s opravou střechy a fasády. Možná stojí za malou zmínku to, že v těchto letech zde působila jako ředitelka Marie Bicanová a její dcera Eva ( dnes Čechová) – předškolačka
navštěvovala mateřskou školu.
Od tohoto roku začíná na škole běžet přípravné oddělení pro předškolní děti (jakýsi rychlokurz pro děti, které nemohou chodit do mateřské školy, protože jejich maminka není zaměstnána, ale stará se doma o dalšího potomka). V tomto roce 1.MŠ hodně vypomáhala ostatním školám tím, že přijímala jejich děti v
době, kdy druhé školy měly karanténu. Potvrdilo se, že v menším kolektivu je menší nemocnost než ve velkých moderních školách (citace s kroniky!).
Ve školním roce 1972/73 nastoupila do funkce ředitelky paní Ada Váňová, která velice milovala loutky a maňásky a touto láskou dokázala nakazit nejen celý kolektiv školy, ale své umění ukazovala i učitelkám z celého okresu.
Ve školním roce 1973/74 byl nainstalován bojler do umývárny. Příští rok získala škola malou zahrádku
vedle školy, kde si konečně děti mohly hrát na „svém písečku“.
Od školního roku 1977/78 začaly děti pravidelně každý rok (až na malé vyjímky dosud), navštěvovat kurzy plavání v místním bazénu.
Ve škole byly stále problémy s topením, časté poruchy způsobovaly, že děti byly ve třídách i za teploty 11
-12oC. Proto ve školním roce 1980/81 byla do dvou místností zavedena plynová kamna , ktrerá částečně
odstranila problémy s vytápěním.
1.7.1983 odešla paní ředitelka Ada Váňová do důchodu a na její místo nastoupila paní Jitka Španihelová, která měla velkou zásluhu na stmelení kolektivu školy a rodičů. Velmi dobrá spolupráce s rodiči
pokračovala i mimo školu.
20.2.1984 byla jedna třída školy vytopena prasklým radiátorem, musely se vytrhat podlahy, dlouho vše vysychalo a teprve koncem dubna se položila nová podlaha a linoleum. Provoz školy běžel bez přerušení.
Od školního roku 1988/89 se do 1. MŠ začaly přijímat děti s očními vadami, s kterými na škole pracuje ortoptická zdravotní sestra.
V listopadu 1988 odešla do důchodu paní ředitelka Jitka Španihelová a na její místo nastoupila paní Vladimíra Tvrdíková, které se podařilo vybudovat a udržet krásnou moderní školu.
Od roku 1990 se začíná mluvit o nutné rekonstrukci vody a topení a tím pádem nutnosti přestěhovat školu do jiných prostor. Po mnoha různých variantách byla vybrána budova bývalých jeslí na Rynečku. V dubnu 1991 se škola bez přerušení provozu během soboty a neděle za pomoci rodičů přestěhovala do
budovy, kde sídlí dosud.
068
Od listopadu 2003 se začíná diskutovat o nutnosti sloučení 1. a 12. MŠ do jednoho celku. Proti tomuto návrhu vystoupili rodiče, kteří si přáli mít děti v malé škole.
1. 8. 2004 odešla do důchodu paní ředitelka Vladimíra Tvrdíková a škola měla jen zástupkyni ředitele pověřenou vedením školy a to Evu Řezníčkovou.
Od 1. 9. 2007 má škola nový název – Mateřská škola V Zahradě.
Od 1. 9. 2008 měla škola jmenovanou ředitelku – paní Evu Řezníčkovou, která se zasloužila o nové vybavení školy, rekonstrukci umyváren a wc. Projektem získala i finance na vybavení třídy pro děti s očními vadami.
V březnu 2012 odešla do důchodu a vedením školy byla pověřena zástupkyně Anna Valová.
Od 1. 7. 2012 je jmenovaná ředitelkou školy Eva Čechová. Od 1. 9. 2012 je rozšířena kapacita dětí na mateřské škole na 50 míst a vedení školy nadále pracuje na zvelebování interieru budovy a v plánu počítá i se zvelebením zahrady.
V roce 2015 – 2016 byla zateplena budova a obnovena zahrada školy.
